Minulost se vrací
I dnes sedím ráno u moře a pozoruji východ slunce nad vodní hladinou. Další magická chvíle nabízí opět setkání s Kristem. Přichází i Matka Země a všichni tři se začínáme vznášet vzhůru. Je to pro mě vždy velká neznámá, vděčné překvapení a vzrušující očekávání nových zážitků v tak ušlechtilé společnosti.
Nabíráme na rychlosti a stoupáme šikmo stále výš a výš, až pod sebou vidím téměř celou planetu Zemi v její velikosti a kráse. Zdá se mi, že jsme na oběžné dráze jako kosmonauti v raketoplánu.
„Ano, tady dole pod námi byla zničena Atlantida,“ začíná ke mně promlouvat Kristus, „a zničili ji lidé, kteří před více než patnácti tisíci lety sloužili temnotě, temným bytostem, právě zde dole na Atlantidě.“
A zcela přirozeně pod sebou vidím vše, o čem Kristus vypráví, jako bychom se přemístili v čase, jako by Jeho slova ihned ožívala.
„Lidé sloužící temnotě se ukrývali v létajících strojích různých tvarů a velikostí, aby unikli před svými pronásledovateli a nepřáteli také ve službě temnotě. Z těchto létajících strojů vystřelili mnoho zničujících výbušných střel, které svojí silou při dopadu zničily atlantské ostrovy, rozlámaly je na kusy a potopily na dno oceánu i s většinou tehdejšího obyvatelstva. Nemnohým lidem se před katastrofou podařilo uniknout po moři na okolní pevninské části Ameriky, Evropy či Afriky.
Před zničením Atlantidy zde probíhal vyhrocený boj o moc a vládu. Lidé sloužící temným vládcům mezi sebou vedli kruté boje na život a na smrt. Lidská společnost byla rozdělena na lidi, kteří drželi v rukou moc, protože přísahali věrnost temným bytostem, a zbytek obyvatel, který byl zotročován, nucen nasazovat život v otrocké práci pro vládce. Temní vládcové úmyslně vytvářeli podmínky a příležitosti pro boje lidí, toužících po moci, mezi sebou. Běžní lidé, kteří odmítali službu temným, byli izolováni, mučeni, týráni, celé jejich rodiny vybíjeny. Vznikaly potřebné koncentrační tábory pro nepohodlné a k likvidaci určené skupiny obyvatel. Dělaly se pokusy na lidech, dětech, genetické manipulace, očkování ve smyslu úprav DNA a ovládnutí duší. Miliony lidí umíraly v otřesných podmínkách bez jídla, bez střechy nad hlavou, protože se odmítaly podřídit vládnoucí elitě. Nikdo si nemohl být jistý svým životem. Aby zachránili aspoň holý život svým dětem, zrazovali lidé své bližní, přátele, rodinu, ve snaze vysloužit si malou odměnu nebo přízeň temných krutovládců. Morálka upadala den ode dne, nervová soustava člověka už nezvládala ten psychický nápor. Jedině lidé ve službě temnotě se změněnou DNA přežívali všechny hrůzy jako emocí a svědomí zbavené stroje. Těla lidí začala být velmi nemocná, objevovaly se nové nemoci, rakoviny, vředy, nádory, lidé se měnili k nepoznání. Výraz ve tvářích člověka nabýval nelidské podoby, jeden se štítil druhého, popravovalo se běžně kdykoli a kdekoli na počkání. Lidé sloužící temným bytostem si beze zbytku užívali svoji moc. Sex a veškeré tělesné požitkářství bujelo v kruzích mocných, znásilňovaly se ženy i děti; nejmenší děti byly obětovány, pila se jejich krev a jedlo jejich maso. Bůh pro lidi neexistoval. Dovoleno je vše, co vyplývá z užívání moci. Obyčejní lidé byli nuceni bojovat za své vládce, kteří se nenáviděli. Potřebovali lidskou sílu pro upevňování svých mocenských pozic a také ji získali. Všichni ti, kteří nemohli nebo nechtěli sloužit temnotě, ženy i děti, byli nemilosrdně odváženi do společných táborů k hromadným popravám.“
Nemohu si pomoci, vše vidím v živých barvách, jako bych to vše zažíval, vnímal ze všech stran, ale velmi mi to připomíná dvacáté a dvacáté první století. Kristus pokračuje:
„Ano, všichni lidé, kteří žili v Atlantidě, žijí i ve dvacátém a jedenadvacátém století. Proto je na Zemi tolik lidí. Právě nyní se řeší pro budoucnost zhoubná minulost. Člověk dostává dnes příležitost změnit svůj vztah k minulosti, neopakovat tedy chyby. Až nyní má člověk možnost vyrovnat své dluhy vůči Bohu z atlantské minulosti. Dnes se na Zemi setkávají lidé, kteří tehdy přísahali věrnost temným vládcům, sloužili jim všemi svými činy, stejně jako lidé, kteří tenkrát trpěli pod vládou temných vládců, byli mučeni, umírali spolu se svými blízkými. Temné bytosti zůstávají stejné a nechtějí se vzdát své moci, proto i v přítomnosti se minulost opakuje. I dnes se opakuje vše z minulosti Atlantidy. I dnes mnoho lidí touží po moci a nadvládě nad ostatními a temnota jim tu moc ráda dává. Lidé znovu vrhají svoje duše do služeb temnoty, aby získali lepší život. A jiní zase i po patnácti tisíci letech hrají svoji roli otroka, nevolníka, člověka ochotného se podřídit temnotě svým životem v tomto systému, aby přežili další den. Žádný z lidí současnosti nežije mimo tento atlantský model společnosti. Každý člověk se musí dnes svými postoji a životem jasně vymezit vůči atlantskému systému, který pokračuje a nikdy neskončil, stejně jako neskončila 2. světová válka, boj Světla a temnoty. Celý svět je pohlcen tímto bojem Světla a temnoty. Nikdo z lidí nemůže říci, že se ho tento boj netýká. Týká se každého člověka, protože jde o budoucnost lidstva. Lhostejnost, neschopnost poznat pravdu od lži, vedou lidskou společnost opět do zkázy jako v Atlantidě. Bez pomoci a Milosti od Otce v podobě vtělování bytostí z věčného Světla na Zemi by člověk zopakoval stejný konec jako v Atlantidě. Tentokrát ovšem jde o život a budoucnost na celé Zemi.“
Ze slov Krista mi vyplývá v podstatě jednoznačné sdělení. Člověče, probuď se rychle. Je pozdě, přesto se probuď a začni dohánět vše ztracené. Temnota vládne světu. Jí slouží mnoho lidí, kteří touží po moci a vládě. Neodevzdávej, člověče, moc nad sebou nikomu z lidí. Zruš všechny závazky s temnotou z minulosti. Povstaň proti temnotě. Nesluž světské ani církevní moci. Osvoboď se od starého systému, neboj se, buď ochoten přinášet oběti. Temnota disponuje pouze tou mocí, kterou jí dá člověk. V jednotě je síla, řešení a budoucnost. Miluj Boha více než sebe, On ti dává život a osud.