Gándhí

01.03.2021 11:45

 

 

 

 

Jak to také funguje? Přítelkyně z Facebooku mi píše, že se jí opakovaně před vnitřním zrakem objevuje Mahátma Gándhí, cítí z něj naléhavost, a vybízí mě, ať se spojím s jeho duší. Moje žena mi poté také potvrzuje, že Kristovi služebníci i jí vzkazují, že bych se skutečně měl s Gándhího duší setkat. Vzhledem k tomu, že před léty jsme umožnili vzniknout prvnímu českému vydání Gándhího vlastní životopisné knihy Můj život aneb o mých experimentech s pravdou (https://www.duchovni-zivot.cz/products/a14-muj-zivot-aneb-moje-experimenty-s-pravdou/), spojení s ním se dává tušit jako něco téměř přirozeného.

 

Je známo, že Gándhí se nechal hluboce ovlivnit Tolstého výjimečnou knihou Království Boží ve vás, za jejímž vzkříšením po sto létech také stojíme (https://www.duchovni-zivot.cz/products/a15-kralovstvi-bozi-ve-vas/).

 

Sotva se oddám optickým vjemům vnitřního zraku, ihned vidím Gándhího v ochotě ke komunikaci.

 

„Je třeba lidi naléhavě poučit, že už nastává doba, jež svojí zralostí vybízí k velké změně člověka. Nyní se podmínky a podoba života dokonale opakují jako nesčetněkrát v minulosti. Přemnoho lidských duší již stejnou nebo podobnou situaci zažívalo na vlastní kůži ve svých minulostech, kdy musely čelit zrůdné moci, násilnické vládě, nadvládě či tyranii, aby se staly poučenými právě pro současnost. Všichni lidé přítomnosti si v sobě nesou takové zkušenosti, zdaleka ne všichni je ovšem už dokážou použít k záchraně sebe a národa; takových přežívá stále většina. Přesto v každém národě žijí jednotlivci, kteří oplývají a vládnou svojí vlastní vnitřní duchovní zralostí k tomu, aby mohli poznat pravdu, přesvědčit o ní ostatní, a vlastní změnou a kvalitou jít příkladem jiným lidem, kteří se stávají nejsnadnější kořistí a obětí vlád, aniž by si svůj osud mohli uvědomit.”

 

Takto ke mně začíná velmi uvolněně a přátelsky hovořit Mahátma, Velký duch. A s lehkým úsměvem pokračuje v monologu s mírným předklonem zezadu směrem k mé hlavě:

 

„Nyní většina vlád na světě, ve většině států na Zemi, začala naplňovat svoje nejtemnější poslání. Už není pro nikoho cesty zpět. Teď už se celosvětové moci pevně chopila světská lidská temnota, která bude nekompromisně hrát svoje noty a nedovolí nikomu, aby se protivil její zvůli. Na druhé straně lidé, které chce konečně navždy zotročit na těle i duši, představují nedílnou součást i podmínku tohoto velkolepého představení; tu podmínku, která naplňuje předpoklad nezbytnosti pro realizaci bezbřehé a nikdy nekončící moci temnoty. A právě tato podmínka, předmět zotročení a trvalé invalidity, má a musí převzít moc do svých rukou, aby na světě konečně zavládlo Boží Světlo.”

 

V rychlosti se snažím uspořádat myšlenky, zapamatovat si je a zachovat posloupnost. Gándhí promlouvá dále:

 

„Lidem leží v rukou obrovská moc; jenže oni sami ji nevidí, neznají, neumějí s ní zacházet, bojí se jí. Vládci světa to vědí a snaží se ze všech sil oslabit tuto moc lidu strachem. Znají výborně psychologii člověka a dobře umí s lidskou myslí manipulovat. Vidí do nezralých duší lidí, vidí obavy, lpění, úzkosti a jejich strach z bolestí a ztrát. A proto vždy a všude chce temná moc získat vládu nad duší člověka pomocí strachu a trestu, bolesti a zastrašování, hrozeb a výhružek. Potom vždy následují nucená opatření, nařízení, povinnosti. Nikdy v historii lidstva tomu nebylo jinak, stále se vše přesně opakuje, všichni lidé to dobře znají. Vláda se vždy schovává za vlastní zájem o blaho lidu, nad nímž drží moc a bič. Lidstvo nyní skládá těžkou zkoušku své duchovní síly, síly svého ducha. Hněv, vztek, násilí, pocit spravedlnosti či oprávněnosti, právo, žádná z těchto kvalit a hodnot nemůže uspět v konečném střetu s absolutní mocí, která usiluje o vládu nad dušemi všech lidí. Člověk, žijící mnohokrát opakovaně pod vždy bezcitnou světskou mocí, musí se konečně probudit do vědomí zkušenosti, že neoplývá fyzickou silou, ani penězi pro vzdor a přežití v míru a pokoji. Mnohokrát padl, nesčetněkrát zemřel, tisíckrát mu srdce puklo ze žalu nad ztrátou svých blízkých, a přesto dnes znovu čelí stejné brutální skutečnosti, která se má stát jeho duši definitivou.”

 

Malý velký muž se nepřestává usmívat:

 

„Teď jsou důležití všichni odvážní lidé, kteří vyjdou ze svých ulit a představí se národu jako vzory pro budoucnost. Nebude jich zpočátku mnoho, ale budou se k nim přidávat další a další. Všichni otroci jednou dojdou poznání, že se musí uschopnit a dozrát do stavu, kdy budou chtít nabídnout, budou ochotni obětovat, svůj život pro věčnost, aby už nikdy věčnost nemuseli ztrácet. V opačném případě si možná zachovají kratičký život bez jakékoli perspektivy. Nyní opravdu jde člověku o věčnost, o duši, o budoucnost. Nemluvím o nutnosti a nezbytnosti smrti těla, ale o ochotě k oběti, o nelpění na tělesném životě, a tedy o životě beze strachu. Tato vnitřní duchovní změna se stává nezbytným předpokladem života člověka budoucnosti na Zemi. Takový člověk vládne silou Boží lásky a Světla. Nebude se klanět pánům, kteří ve svých zpocených rukou třímají důtky, nebude s nimi bojovat, nebude je pomlouvat, nebude proti nim útočit ani jim sloužit. Už totiž ví, že se ve svém spokojeném životě obejde bez nich, už pochopil, že je nepotřebuje, že jim nemůže a nesmí sloužit, už poznal iluzi vlády lidu, už prohlédl falešnou hru na demokracii a svobodu a už nikdy nikomu neodevzdá moc nad sebou.”