Novoroční zamyšlení
Všichni lidé, každá lidská bytost, touží po štěstí, míru, harmonii. Nabízí se otázka proč ve štěstí, míru a harmonii nežijeme. Jak je možné, že se nám přes veškeré naše úsilí nedaří těchto přirozených kvalit dosahovat a žít je?
Pomineme-li v této úvaze vlastní vnitřní pocit štěstí nezávislý na vnějších okolnostech, jsouce odsouzeni k životu ve společnosti, musíme se řídit jejími platnými zákony. Po desetiletí, staletí a tisíciletí jsme nasbírali vlastní zkušenosti s různými uspořádáními lidské společnosti. Přes tyranii, nevolnictví, anarchii, oligarchii, přes monarchii až k demokracii. Zdá se, že ani nyní, po tolika přehlubokých zkušenostech, nejsme u cíle našeho snažení, že nezažíváme konečný pocit naplnění, štěstí a blaha.
Jakoby se nám uznávané pojmy demokracie, svoboda, vysmívaly do očí a vzkazovaly nám, že svoboda a demokracie neexistuje. Že svoboda a demokracie jsou ideami, nikoli skutečnostmi. Svoboda by nutně musela přinášet pocit blaha, naplnění, nenásilí.
Demokracie, jak už z názvu vyplývá, je skutečnou vládou lidu, to znamená, že lid si vládne sám, nikoli prostřednictvím volených zástupců, jimž odevzdává svrchovanou moc nad sebou samým a národem. Demokracie ve své skutečné podstatě by měla znamenat aktivní účast každého občana národa na jeho správě. V případě nutnosti volby zástupců je nezbytné řídit se srdcem, tedy citem, a vybírat ty vskutku nejkvalitnější a nejmorálnější spoluobčany ze svého středu. K tomu dosud nedošlo. Jak píše i Komenský, jestliže jest společný Stvořitel, musí nutně existovat společná cesta. Rozpory, nejednotnost, dohady a nakonec války ukazují, že naše řešení je kusé, nedokonalé a naše hledání povrchní.
Zároveň Komenský, učitel národů, uvádí, že štěstí národa závisí na tom, že jeho občané žijí v míru, bezpečí a dostatku. Z toho vyplývá, že nikdo by neměl trpět nedostatkem, za což jsou zodpovědni ti, kteří národu vládnou, ti, které jsme si sami zvolili, jimž jsme odevzdali moc nad námi.
Každé utrpení, ať jednotlivce či národa, má výchovný smysl: podpořit vývoj k lepšímu životu a pochopit, že jsme udělali chyby a poučit se z nich.
Jsme přesvědčeni, že člověk 21. století by se měl konečně začít řídit svým srdcem, jež je zdrojem Světla, citem, nikoli rozumem a emocemi. Pak nabude jistoty, že jeho volba je vždy správná a cesta prosvětlena Božím požehnáním.